4.8.2003

Nástup na Rilu

Dneska nás čeká nástup na Rilu, asi tak 1,5km stoupání s batohy ze kterých ještě prakticky nic neubylo. V 8:15 vycházíme z kempu, ještě se stavujeme u monastýru v nějakém obchodě a v 9:00 vyrážíme od monastýru. Nejdříve cesta pozvolně stoupá lesem, je postupně je prudší a prudší, s těmi potvorami na zádech je to docela zabíračka. Létají kolem nás hejna much s příměsí ovádů a otravují, bodají. Přibližně po 3 hodinách máme za sebou úvodní nejhorší stoupání a dáváme pauzu na oběd u salaše. Také se tu dá nabrat voda. Motají se kolem nás dvě dítka pastevců, žádné z nich nechodí do školy. Výhledy zatím nejsou moc pěkné, je opar. A další stoupání, tentokráte už po úbočí jakéhosi kopce, mouchy přestaly otravovat. V 15:30 jsme pod kopcem Vazov rch, někteří už toho mají plný chrup. Ale ještě není konec. Vazov vrch je poslední stoupání, navíc se dá po žluté značce obejít. Nahoře je mlha, není nic vidět. Další delší pauza je na rozcestí pod vrchem. Odbočuje tu značka na chatu Ivan Vazov. Místo, kde chceme přespat, už by mělo být nedaleko. Z hřebene jsou vidět nádherná Rilská jezera, my míříme k jezeru Okoto. Je tu ovšem drobný problém. Sice prošli poslední turisté, ale kolem jezera se pasou krávy a netváří se, že by chtěly odejít. Naopak nám naznačují, kde dneska spát nebudeme. Po marném "boji" s krávami opouštíme jezero. Musíme klesat k dalšímu jezeru, kde bychom byli až moc na očích a taky ta cedule se zákazem kempování, které tu všude jsou, je tentokráte příliš viditelně umístěna. Ale další jezero u jedné malé chaty je už vhodnější. Můžeme se schovat za kameny a dá se v něm i plavat. Jak jsem se později přesvědčil, bylo to poslední jezero, kde se dalo plavat. Ta ostatní byla buď příliš vidět nebo sloužila jako zdroj pitné vody. Kolem půl osmé večer konečně kempujeme, máme toho za dnešek všichni plný chrup.

Celkové denní stoupání: 1600m

Celkové denní klesání: 500m

Celková vzdálenost: 13,8km