3.8.2003
Sofie
Máme čas do doby než přijede objednaná doprava a tak vyrážíme do Sofie. Nejprve do směnárny
u hotelu Princess. Cestou do směnárny se nás snaží odchytit různá individua nabízející
směnu dolarů či eur na leva, ale není dobrý nápad se u nich zastavit. Po výměně peněz jsme si našli
kavárnu, kde jsme si odložili batohy hlídané Danem a vyrazili na prohlídku města. V Sofii toho moc
zajímavého není a vůbec je to dost hrozné město. Architekturou připomíná budovatelskou komunistickou éru,
na okrajích sídliště, v centru "moderní budovy", například kulturní dům v parku. Co tu asi za komunismu
nebývalo, jsou žebrající a neskutečně otravné děti. Je tu jediné pozitivum - je tu levněji než v Praze.
Jedinou význačnou stavbu, kterou jsme měli najít, jsme úspěšně minuli, protože vůbec nebyla na první
pohled zajímavá, jakýsi kostel. Vnitřní výzdoba byla sice pěkná, ale až tak úžasná zase ne.
Ve 12:30 odjíždíme najatým mikrobusem k Rilskému monastýru. Jediná, navíc ne moc rychlá, doprava
k monastýru jede někdy ráno a pak během dne už nic. Rilský klášter je jedna z nejvýznamějších památek
v Bulharsku a dobré výchozí místo na Rilu a ze Sofie se tam pořádně nedostanete. Řidič je velmi výřečný
a povídá nám celou dobu zajímavosti o Bulharsku. Ke klášteru přijíždíme v 15:00. Na prohlídku stačí
hodina. Klášter je opravdu pěkný, vstupné je dobrovolné. Ale nezbavil jsem se pocitu, že zdejší mniši
trpí turisty jenom kvůli příjmům, které z nich mají, ale byli by nejraději, kdyby se turistům klášter
uzavřel a navštěvovali ho jenom poutníci. Po prohlídce kláštera se přesouváme do kempu, který je kousek
od kláštera. Úroveň nic moc, ale záchod, sprchu a kiosek tu mají. Kvalita sice není valná, ale lepší
než drátem do oka. Večer je seznamovačka.
)
)
)
)
)
)
)
)
)