5.8.2003

Přesun

Dnešní den je odpočinkový, máme v plánu pouze sestup k chatě Vada, přesun místní dopravou do Borovce a pak snad výjezd lanovkou. Odcházíme už v 8:00 a to klečí k chatě Sedm jezer. Odtud je možné k chatě Vada dojít dvěma cestami, my si vybíráme modrou značku. Z kleče klesáme až na úroveň lesa, jsou tu borůvky a maliny. U chaty jsme v 11:00. Naše doprava (nic oficiálního, jakási stará dodávka, která tu vlastně vůbec nejezdí) je kde nahoře, musíme na ni do 12:30 čekat. Sluníčko svítí, takže se všichni sluní, hrajeme si s místním kotětem a konzumujeme maliny, kterých je tu kolem hodně. Konečně přijela naše doprava, chvíli jsem pochyboval, jestli se tam všichni i s bagáží vejdeme. Ale zadařilo se, i když sedíme místy ve dvou vrstvách. Cesta byla docela zajímavá, ale náš řidič se výmolům bravurně vyhýbal. Kopec do Borovce byl sice náročný, stará a dýchavičná dodávka se místy hodně snažila, ale zvládla to. Teď bylo na čase zjistit, jestli jede lanovka. Máme štěstí, lanovka jede. Kupujeme lístky za 9 leva, ušetří nám to několik hodin a 1000 výškových metrů s batohy. Obsazujeme první hospodu v Borovci 'Zelenijat kral', objednáváme si místní pivo a speciality bulharské kuchyně. Samozřejmě vede šopský salát. V 15:15 (lanovka jezdí každý den do 16:00, vyjímka je asi v případě blbého počasí) odjíždíme lanovkou na chatu Jestrebec. Jsou to takové docela malé gondoly, původně asi pro 4 lidi, takže jezdíme po dvou spolu s batohy. Díky navěšeným kapsám, stanům, karimatkám se do gondol soukáme s drobnými obtížemi. Lanovka má jednu mezistanici, ani se nikomu nepodařilo tu nechtěně vystoupit. Teď už nás čeká jenom pohodová cesta k chatě Musala. Je to taková dálnice klečí, cesta skoro nestoupá. Cestou procházíme přes několik sjezdovek. U chaty jsme v 17:00, dokonce jsme se tu s Jitkou setkali se skupinou, kterou jsme potkali loni na Fagaraši, svět je opravdu malý. Stavíme stany mezi koňmi, ani na oficiálním tábořišti nikdo nevybírá. Je tu sice pěkné jezero, ale koupat se v něm nedá, je tu moc bedlivých očí a přecejenom je Rila národní park. Ale v odtoku z jezera se dá koupat bez problémů. Většina skupiny odchází po brífinku do místní putyky, dali jsme přednost krmení koní. Sice moc velkou důvěru nemají, ale po dlouhém přesvědčování si nakonec nabízenou mrkev vzali. Taky jsme našli krásnou můru. V noci je pěkná kosa.

Celkové denní stoupání: 60m

Celkové denní klesání: 810m

Celková vzdálenost: 8,7km