8.8.2004
Nitka nezůstala suchá
Vycházíme v 9:00. Původně se mělo jít už v 8:30, ale posunuli jsme si to.
Stoupáme po suti a v 11:30 docházíme pod ledovec. Ve vrcholové partii byla
trhlina, takže jsme kus šli navázaní na laně. Ve 13:30 jsme v sedle, kde půl
hodiny pauza. Čeká nás opět krutý sestup. První část je po suti, místy to
docela ujíždí, pak je sníh. Další část vypadá docela dobře, klesání není
zase tak moc prudké. To se ovšem mělo změnit. Pomalu se zatahuje v 15:30 začíná
pršet. Déšt se místy mění v krupobití a z druhého údolí navíc přišla bouřka.
Aby toho nebylo málo, klesáme po otevřené planině, po trávě na docela prudkém
svahu. Bylo to docela o ústa, zase se docela divím, že se nikomu nic nestalo.
O ústa (resp. o nohy) to muselo být i za sucha, natož za takového počasí.
V 17:00 docházíme zcela promočení (alespoň, že mi vydržel kryt na batoh)
k salaši. Nitka není suchá, v botách je malé jezero. Čekáme, jestli se to
nezlepší, ale nevypadá to. Pastevci se pokouší zatopit, ale kamna vůbec netáhnou.
Je hrozná zima, ale alespoň nejsme na dešti a navíc jsme dostali výborný hustý
ajran. Říčka, která teče údolím se poměrně rozvodnila. Rozhodujeme se, co dál.
Stanovat se v tom počasí nedá, ale asi tak hodinu od salaše je alpaláger.
Zkusíme tam dojít a uvidíme. V 18:15 odcházíme směr láger, cestou musíme
přebrodit/přeskákat řeku, můstek je skoro odplavený. V 18:50 nás kontrolují
vojáci, naštěstí pod přístřeškem a uvařili nám čaj. V 19:30 docházíme do
alpalágeru, budeme spát v suchu. Chičiny, plněné papriky a pivo taky potěšily.
Večer je živo, v místní jídelně jsou i domorodci, takže se hraje, zpívá,
tančí a pijde. My pivo, domorodci víno a vodku.
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)