9.8.2004

Jízda gruzavikem

Měl nás čekat dlouhý (a docela nudný) přechod do dalšího údolí. Nakonec je ale všechno jinak, objednáváme si odvoz a vstávat můžeme kdy chceme. Dopoledne je ve znamení sušení věcí, které včera navlhly a vegetění. Před odjezdem se nám opět nesou chičiny a ve 13:50 odjíždíme na korbě náklaďáku. Bylo tam docela místo, ovšem až do chvíle, než kousek od lágeru přistoupilo dalších šest lidí. Pak už bylo docela těsno. Jízda byla místy hrozná, cesty tu nejsou nijak rovné a "opěrátka" na korbě jsou zrádná díky různým hřebíkům. Ve 14:20 je přestávka, zase nás kontrolují vojáci, když přejíždíme do druhého údolí. Tam cesta není o nic lepší, chvílemi se jede jen kousek od okraje srázu k řece. V 15:50 přijíždíme na místo, kde už se auto muselo otočit. Je tu salaš, kde se podařilo získat sýr a pro změnu nás opět kontrolují vojáci, pasy odnášejí kamsi do neznáma. Vracejí se skoro po hodině, takže v 17:00 můžeme vyrazit. Auto (doprava stála celkem 2500 rublů) nám docela ulehčilo cestu, ale stejně se ještě kousek projdeme. Stoupá se nejdříve pozvolna údolím, potom prudčeji do jednoho z bočních údolí a pak nás cesta skoro po vrstevnici dovádí na tábořiště pod Elbrusem. Pasou se tu jaci, večer padá mlha.