16.8.2003

Přes Bulharsko k moři

Budíček je ve 4:00, co kdyby vlak přijel včas. Mezinárodní rychlík ze Soluně má ovšem hodinu zpoždění. V 5:15 konečně přijíždí a můžeme nastoupit. Naštěstí se našla dvě prázdná kupé, nemusíme sedět s Bulhary, kteří piktogram se škrtnutou cigaretou nejspíše neznají. Jinak vlak odpovídá vzhledem i kvalitou úrovni Českých drah. V 8:45 přijíždíme na hlavní nádrží v Sofii. Východ z nástupiště jsme trefili až na druhý pokus, první "východ" byl pouze transportní tunel pro zavazadla. Ten správný je malý a neoznačený. Hned vedle hlavního nádraží je autobusové nádraží. Hledáme si na chvíli kavárnu, kde počkáme do odjezdu. Jdu shánět lístky do Primorska. U první společnosti (GROUP) jsem neuspěl, budu muset dostudovat nějaká bulharská slovíčka. Zkouším druhé nádraží, lístky prý jsou na 10:30. Vracím se pro peníze a jdu na druhém nádraží k okénku, že chci lístky do Primorska na 10:30. Tak prý už nejsou. Hmm, že by ty lístky za 3 minuty zmizely? Zkouším to tedy ynovu v GROUPu, alespoň mají místo na 13:30. Docela dobře se mi podařilo domluvit. Nějaká jiná společnost prý lístky na 10:30 ještě má. Slečna kamsi zavolala a pak mě poslala do kanceláře Enturtrans. Tam se mi podařilo domluvit částečně anglicky, částečně "bulharsky". Sice to bylo krkolomné, ale 2 lístky do Primorska na dnes na 10:30 mám. Jeden lístek přijde na 19 leva. Zbytek skupiny mezitím nastoupil do autobusu domů, takže jsem se nestačil ani pořádně rozloučit. Máme ještě čas a tak jsem se snažil shnánět lístky zpět, ale v kanceláři Eurotours je zmatek, jsou tu nějací Češi, kteří mají za 10 minut odjet autobusem a Bulhaři jim někam zašantročili pasy. Takže jsme se rozhodli, že když autobus z Burgasu do Prahy jezdí, že lístky zpět v Burgasu seženeme. V 10:30 odjíždíme pohodlným žlutým autobusem s fungující klimatizací směrem na pobřeží. První zastávkou je Plovdiv ve 12:30. Následuje Stara Zagora ve 13:45, kdesi za ní je pauza na půl hodiny, což docela potěšilo.

V 16:45 stavíme v Burgasu před kancelářemi Enturtrans. V kanceláři zabavuji letáček s jízdními řády, do Prahy tato společnost nejezdí. Z Burgasu jsme se vymotali přibližně za hodinu, protože jsme stavěli u pumpy a pak ještě v jakémsi zapadlém autoservisu. Ale nakonec jsme vyrazili směr Primorsko. Cesta kopíruje pobřeží, není v moc dobrém stavu, ale pracuje se na obnově. Přibližně v 18:30 přijíždíme do Primorska. První dojem byl hrozný. Co jsme si to proboha vybrali za hroznou díru? Nedostavěné budovy, jakýsi zřejmě socialistický monument, no hrůza. Ale autobusové nádraží je pěkné a moderní a mětečko je nakonec taky pěkné. Ale ten první dojem, než odbočíte do Primorska, je fakt hrozný. Přemýšlíme, jak si zařídíme ubytování. Žádné babičky, které by nabízely pokojíky, tu nejsou, takže využíváme služeb turistické kanceláře. Je to nejspíše lepší, než se teďka někde motat po městě a shánět ubytování. Získáváme jakousi adresu, paní nám ukazuje, kam máme jít. Ale zahrnuje to docela velkou oblast. Ulici a dům jsme po pár dotazech kupodivu našli celkem brzo, ale který vchod je třetí a který je to byt, když zvonky s popisky nejsou. Chvíli jsme tak obcházeli vchody a naštěstí jedna z obyvatelek domu věděla, kam máme jít. V 19:00 máme ubytování. Pokoj je malý, ale útulný, stojí nás 11 leva/osoba a noc, platíme do středy. Hurá, máme postel (je to letiště, ale ne až tak velké), je tu sprcha, balkon. Rodina má celkem tři psy, dalmatin se s námi snaží kamarádit. Pohyb osob v bytě je velký, netušíme, kdo kam a ke komu patří. Večer se jdeme ještě vykoupat do moře, pláž je příjemně prázdná a moře je super.