13.8.2003

Začátek sestupu

Dnes začíná loučení s Pirinem, nastupujeme na sestup, uteklo to jako voda. Času je dost, takže opět vycházíme až v 10:00. Za půl hodiny jsme v sedle Kralevdvorska djasna porta, naposledy vidíme majestátný Vichren a Tevno jezero, teď už nás čeká jenom klesání. První úsek je hodně prudký, pak už je klesání pozvolné. Vpravo je opět krásné jezero, optimální by bylo tady zůstat, ale musíme pokračovat. Kolem poledne si dáváme dlouhou slunící pauzu, opět jsou tu mraky borůvek. Postupně opouštíme louku a přecházíme do lesa. Ve 14:00 jsme u chaty Pirin. Uvnitř atmosféra připomíná starou vesnickou hospodu, ale šopák tu mají dobrý. Problém je se stany, u chaty je svah a majitel sice tvrdí, že tu stany postavit lze, ale my si to moc nemyslíme. Naštěstí je asi tak 200 metrů od chaty krásná loučka před restaurací Horský ráj. Tady se ovšem stanovat nesmí. Dan ovšem domluvil, že za možnost postavení stanů půjdeme do restaurace na večeři. Dobrá dohoda, vaří tu dobře, jak jsme večer zjistili, stany stojí na rovném místě s vysekanou trávou, je tu krásné koryto na mytí a čisté záchody. Již odpoledne a obzvláště večer je veselo. Testujeme melnické víno, dáváme si pečené maso či kebapčata. Byl tu s námi místní náčelník horské služby a jakýsi místní Bulhar jménem Boris (moc mu nechutnal náš fernet). Jako obvykle je večer při brífinku vyprávění pohádky. Dnes byly celkem dvě. Jednu z nich ("Kolik je v Pirinu jezer a pramenů") vyprávěl mladý Bulhar, co večer přišel, místy anglicky, místy bulharsky. Když jsme bulharštinu nepochopili, snažil se anglicky. Druhou pohádku vyprávěl Dan a my jsme ji Bulharovi překládali do anličtiny. Docela zábavný večer.

Celkové denní stoupání: 60m

Celkové denní klesání: 970m

Celková vzdálenost: 7,9km