8.8.2003

Pr(e)del

V češtině bychom řekli 'Předěl', ale když Bulhaři ty háčky nemají, docela ten název láká k různým slovním hrátkám. Ale má to něco do sebe, měli jsme po sestupu na Predel kolena fakt v pr... Predel je jinak sedlo mezi Rilou a Pirinem, dnes se tam musíme dostat a to znamená klesat do nadmořské výšky 1000 metrů. Dnešní nejvyšší bod je 2500 metrů, moc dobré vyhlídky to nejsou. Odchod je v obvyklou dobu a na začátku je stoupání klečí (alespoň, že tu rostou borůvky). Nahoře se válí mlha (docela nezvyk) a je celkem chladno, navlékají se bundy a mikiny. Zastrčil jsem tričko do kraťas, fakt je nějaká zima :-) Vyplatilo se, opět vylézá sluníčko. Cesta vede po loukách, míjíme stádo pasoucích se koní. Ve zdejších horách docela obvyklý jev. Na jednom z kopečků si dáváme oběd, už zase je zima a tentokráte je to fakt na bundu a rukavice taky nejsou k zahození. Asi tak ve 14:30 zdoláváme poslední vrcholek, Kapatnik a pak už je jenom klesání. První úsek stojí za to, je hoodně prudký a v nějaké vegetaci. Ale rostou tu maliny :-) Po prvním prudkém klesání to vypadá na déšť. Stojíme na prašné cestě a nandaváme kryty na batohy. Jak se za chvíli ukázalo, celkem zbytečně, ale když už to člověk táhne ... Bude zajímavé najít červenou značku, místní značení není vždy dokonalé. Po jednom malém zabloudění a nalezení jedné ztracené členky výpravy jsme už úspěšní. Cesta je sice místy krkolomná (prudká nebo hustou vegetací), ale v letošním roce byla nejspíše provedena obnova turistického značení a tak není problém cestu najít. Po čase se dostáváme na lesní cestu a teď teprve začíná hnusný a nekonečný pozvolný sestup. Alespoň, že tu rostou maliny a ostružiny, ale jinak toho máme plný chrup. Kolem páté hodiny odpoledne jsou vidět první známky civilizace, Bulhaři na nás koukají dost nevěřícně. Přicházíme, již po asfaltu, k hlavní silnici. Ale to ještě nejsme v kempu, ještě musíme nahoru do sedla, batohy skládáme před obchodem. Nemají chleba, ale něco pro nás do 22:00 vyrobí. Sortiment je omezený, připomíná spíše bufet, klasický potravinový obchod tady nemají, takže myšlenky na salám můžu zavrhnout. Ale jinak je tu velký výběr hospod. Už jen pár stovek metrů a jsme v kempu. Kemp to v pravém slova smyslu není, je to prostor v lese, kde se dá tábořit a kde je k dispozici prostor na mytí a trubka s pitnou vodou. Na záchod se musí do lesa. Ale prostor na stany byl celkem rovný. Večer se jde do hospody, jako téměř obvykle až na mě s Jitkou. Přechod Rily je za námi, ale zítra se nastupuje na Pirin, odpočinek nebude.

Celkové denní stoupání: 550m

Celkové denní klesání: 1650m

Celková vzdálenost: 25km

Přechod Rily celkem:

Stoupání: 4200m

Klesání: 4928m

Vzdálenost: 75,3km