4.8.2004

Boj s vegetací

Ráno sice už neprší, ale balíme mokrý stan. V 8:45 je sraz u magazínu (sice jich je tu hodně, ale tedy prodává sympatická bábuška, která není ráda, že odjíždíme), dáváme si snídani (pirohy a chičiny). Chvíli po deváté odjíždíme objednanou maršutkou do Dombaje. Nezbývá než nahodit na záda batohy a vyrazit. První zastávkou je lanovka (stojí 80 rublů / osoba), která nám ale cestu neusnadní, pouze vyjedeme nahoru, podíváme se a sjedeme dolů. Byly docela pěkné výhledy, ale počasí se začalo bohužel kazit. Ve 12:30 odcházíme, pro jistotu dáváme kryty na batoh, bohužel ne zbytečně. Ve 13:00 nás kontrolují vojáci, poprvé taháme z batohů pasy. Ještě předtím nás kontroloval nějaký civil kvůli vstupu do národního parku. Kolem projíždějí nějací turisté v maršutce. Pozvolna stoupáme pěkným údolím, ale stoupání přechází v hnusný krpál po cestičce vyšlapané v trávě, stále prší. V 17:30 přecházíme naše první sedlo, finální úsek cesty na něj byl po jemné suti, ale to už naštěstí nepršelo. Klesání ze sedla je poměrně pohodlné, po trávě. Bohužel se tato skutečnost brzo mění. Po překonání potoka nás čeká krušný sestup hustou vegetací (místy by neškodila mačeta), kde se tu jde bažinou, tu korytem potoka, tu zase bažinou. Místy je klesání poměrně prudké a přijde mi poměrně nebezpečné, ale naštěstí se nikomu nic nestalo, nikdo si nic nezlomil :-) Na místo táboření v druhém údolí na louce s vysokou trávou přicházíme ve 20:10, což mi přijde docela pozdě. Hodnocení o pár dní později bylo už mírnější, ale ten večer jsem byl docela vytočený.